aneb 14. ročník Memoriálu Doda Suchého.
Letošní návštěvu Handlové jsme spojili s již tradičním velikonoční výstupem na Velký Grič. Ten se konal 16.4. a startoval v 10:00 od budovy bývalé Slovenky. Počasí nám přálo (i když předpověď nebyla zrovna příznivá) a s předzvěstí delšího výletu jsem pro jistotu nechali Dennyho doma s babičkou. Bohužel jsme již nestihli početnou skupinu, která startovala o cca 30 minut dříve a tak jsme se vydali po vlastní ose.
Tentokrát jsme se rozhodli nevyužít moderní techniky a cestu jsme dopředu neplánovali. Což byla trochu chyba.
Na velký Grič vedou dvě cesty - lehčí (a delší) pro znalé a kratší (a o to náročnější) turistická trasa pro neznalé, která vede po červené značce. Samozřejmě, že jsme nemohli tušit, jak bude vypadat "naše" trasa a dali jsme přednost červené.
Musím podotknout, že turistické značení na Slovensku je tristní a párkrát se nám stalo, že jsme opravdu nevěděli kudy jít. S navigační schopností Peťky jsme dokonce sešli z trasy a zabloudili. Nastal proto čas na záložní plán B a z batohu jsem vytáhl džípíesku. Po absolvování malého brodu (bůh žehnej nepromokavé membráně v botách) jsme se napojili na naši trasu a dál absolvovali téměř kolmý výstup na vrchol.
Místy, snad díky aktivitě lesních dělníků, byla cesta spíše necesta a my měli co dělat, aby jsme se na ni udrželi. Odmítl jsem se táhnout s batohem a předal ho aktivně Peťce. Kdo by se taky tahal s těžkým teleobjektivem, že? :)
